Nalezení umístění zaznamenaného v matrice může být občas záhadou. K jeho odhalení může posloužit několik nástrojů, jako jsou různé typy map (klasické, turistické, vojenské nebo historické), místopisné slovníky nebo literatura věnovaná dané oblasti.
Základem je se seznámit s obcí, odkud naši předci pocházeli, a jejím okolím. Stačí Vám projít si mapy.cz nebo google.com/maps/ a prozkoumat, jaké vesnice se v okolí nacházejí (některé obce byste nemuseli v matrikách najít, neboť jsou zařazeny jako součást obce). Můžete zjistit polohu hřbitovů, kostelů nebo samot. Tato analýza pomůže při orientaci při hledání míst, která jsou zaznamenána v matrikách. Je rovněž užitečné získat seznam obcí, které spadaly pod stejnou farnost jako obec našich předků, a hledat informace o panství, pod něž daná ves patřila, včetně údajů o vrchnosti, která spravovala toto panství.
STARÉ MAPY
Zajímavé mapy pro poznání krajinného vývoje můžete nalézt na adrese oldmaps.geolab.cz.
MÜLLEROVO MAPOVÁNÍ
Müllerova mapa Čech z roku 1720 a mapa Moravy z roku 1716 je nejstarší mapou, která má svou digitální verzi. Nejen, že zachycuje naši zemi dosud nezasaženou průmyslovou revolucí, pokrytou lesy, ale také z ní můžete vyčíst staré názvy míst, kde naši předkové bydleli. Na tyto staré názvy míst můžete poté narazit v matrice.
Návod na zobrazení mapy:
Klikneme na webovou stránku oldmaps.geolab.cz - v levém menu klikneme na Müllerovo mapování - zvolíme si Čechy nebo Moravu - zde si vybereme sekci mapování - zde si již můžeme prohlížet mapu a zapisovat si staré názvy obcí.
Müllerova mapa
PRVNÍ VOJENSKÉ MAPOVÁNÍ
Vojenská mapa vznikala na základě Müllerovy mapy zvětšené do měřítka 1:28 800. Důstojníci vojenské topografické služby používali metodu "a la vue" nebo "od oka", což znamená, že projížděli krajinu na koních a mapovali ji pouhým pozorováním v terénu.
Před začátkem mapování nebyla z důvodů financí a časové náročnosti vybudována síť přesně a astronomicky určených trigonometrických bodů. Tento nedostatek vedl k obtížím při sestavování přehledných map, protože kresby se nejednoznačně spojovaly, bortily se nebo překrývaly. Tím pádem se pokusy o vytvoření přehledné mapy monarchie bez kvalitní geometrické kostry skončily neúspěšně.
Velká pozornost byla věnována různým prvkům na mapě, včetně komunikací, které byly rozlišovány podle sjízdnosti, jako například císařské silnice. Mapa zahrnovala detaily o řekách, potocích a umělých vodních cestách. Dále bylo zdůrazněno využití půdy, jako jsou orná pole, louky a pastviny, a také byly zachyceny různé typy budov, včetně kostelů a mlýnů.
Návod na zobrazení mapy:
Klikneme na webovou stránku oldmaps.geolab.cz - v levém menu klikneme na I. vojenské mapování - zvolíme si Čechy, Moravu nebo Slezsko - zde si vybereme sekci mapování - zde si již můžeme prohlížet mapu.
DRUHÁ VOJENSKÉ MAPOVÁNÍ
Před vytvořením této mapy proběhla vojenská triangulace, která sloužila jako geodetický základ pro toto dílo. Oproti předchozímu I. vojenskému mapování lze pozorovat zvýšenou přesnost díky této triangulaci.
Obsah mapy je v zásadě shodný s I. vojenským mapováním, s tím rozdílem, že byly přidány výšky trigonometrických bodů udávané ve vídeňských sázích. Nicméně zobrazovaná situace na mapách II. vojenského mapování se výrazně liší. Tyto mapy byly vytvořeny v období nástupu průmyslové revoluce a rozvoje intenzivních forem zemědělství, což vedlo ke zvýšení výměry orné půdy o 50 % za 100 let a k dosažení historicky nejmenší rozlohy lesních ploch.
Návod na zobrazení mapy II. vojenského mapování:
Klikneme na webovou stránku oldmaps.geolab.cz - v levém menu klikneme na II. vojenské mapování - zvolíme si Čechy nebo Moravu - zde si vybereme sekci mapování - zde si již můžeme prohlížet mapu.
TŘETÍ VOJENSKÉ MAPOVÁNÍ
Vzhledem k tomu, že Františkovo mapování již nesplňovalo požadavky rakouské armády na přesné a aktuální mapy, rozhodlo rakouské ministerstvo války v roce 1868 o zahájení nového mapování. Tento projekt vycházel opět z katastrálních map a přinášel vylepšení ve znázornění terénu, a to nejen pomocí šraf, ale také vrstevnic a kót. Výsledkem byly barevně kolorované tzv. topografické sekce, které byly poté přetištěny a vytvořeny mapy speciální (1:75 000) a generální (1:200 000), jež byly distribuovány v černobílém provedení.
Návod na zobrazení mapy III. vojenského mapování:
Klikneme na webovou stránku oldmaps.geolab.cz - v levém menu klikneme na III. vojenské mapování - vybereme si měřítko 1 : 25 000 nebo 1 : 75 000 - vybereme si sekci mapování - zde si již můžeme prohlížet mapu.
Literatura:
LEDNICKÁ, Blanka. Sestavte si rodokmen: pátráme po svých předcích. Praha: Grada, 2012. ISBN 9788024740690.
PEREMSKÁ, Lenka. Rodokmen krok za krokem. 2. vydání. Brno: Press, 2016. ISBN 978-80-264-1270-0.
PETERKA, Josef. Cesta k rodinným kořenům, aneb, Praktická příručka občanské genealogie. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-307-0.
© 1st (2nd ) Military Survey, Section No. xy, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna
© Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně - http://www.geolab.cz
© Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz
© Historický ústav AV ČR - http://www.hiu.cas.cz
Comments