top of page
B & W Photo Pár
1. týden: Odkud pochází Vaše příjmení

Co znamená Vaše příjmení, odkud pochází Vaše příjmení, jak k němu mohli naši předkové přijít? To jsou otázky, které Vás mohou napadnout, když se zadíváte na své příjmení. Určitě byste se na tyto otázky chtěli zeptat svých předků, kteří tu již nejsou. Ale s pomocí genealogie se můžete pokusit nalézt tyto odpovědi a zjistit tak více o své rodinné historii.

Cílem bylo rozlišit osoby ve stejné oblasti, vsi, městě, kteří sdíleli stejné jméno. V té době podléhala příjmení změnám např. při sňatku, přestěhování, kariérních změnách nebo na základě vlastností, které vedly ke vzniku příjmení.

HISTORIE PŘÍJMENÍ

Příjmení vznikala postupně, nejdříve u šlechticů jako přídomek (titul). Poprvé se v Evropě objevila příjmení v Benátkách v 9. století. Tento zvyk se rozšířil do severní Itálie, jižní Francie (10. století), poté do Katalánska, severní Francie (11. století) a nakonec do Švýcarska a Alp

ve 12. století.

Na Českém území vznikala příjmení poprvé ve 14. století, ale až v 15. století dosáhla příjmení vrcholu obliby. Ačkoli většina lidí používala příjmení již v 16. století, nebyla přísně dědičná. Členové jedné rodiny často přijímali příjmení podle jména statku, kde se v minulosti, zejména po třicetileté válce, usadili. Bývalí majitelé usedlosti byli obvykle poctěni jménem.

Dědičnost příjmení byla nařízena patentem císaře Josefa II. z roku 1780. Nemanželské děti však obvykle dostaly příjmení své matky. O 6 let později, přesněji 1. listopadu roku 1786 bylo zavedeno povinné používání příjmení. K vytvoření příjmení bylo použito příjmení, přezdívka, jméno odvozené od místa původu předků, křestní jména předků nebo údajné jméno po chalupě. Původ rodiny nebo místo bydliště, spíše než místo narození, byl označen historickými příjmeními.

Existuje mnoho faktorů, které mohly ovlivnit podobu Vašeho používaného příjmení.

PŘÍJMÍ X PŘÍJMENÍ

Je nutné rozlišovat mezi příjmím a příjmením. Příjmí, jinak řečeno přízvisko, je označení, které se používalo k rozlišení jedinců se stejným křestním jménem. Samotné příjmí nebylo dědičné, ustálené ani závazné. Často z něj pocházelo příjmení. Za vlády Marie Terezie roku 1770 vznikl dekret přikazující používat pouze jedno příjmení a zakazující používaní příjmí „po chalupě“

PŘÍJMÍ PO CHALUPĚ

Příjmí po stavení nebo chalupě získal nový majitel domu podle příjmení předchozího majitele. Vzhledem k tomu, že daně, poplatky, cla a sociální postavení byly spojeny s usedlostí a převedeny na nového majitele, byly záznamy o usedlosti pravděpodobně důležitější pro šlechtické úřady než pro lidi, kteří ji skutečně vlastnili.

Zajímavý úkaz může být zápis z matriky zemřelých mého praprapradědečka Vojtěcha Kotka. Během svého života byl domkářem, ale zároveň i obecním hajným. Chalupě, kde vyrůstal se dodnes říká u hajných.

obrázek_2022-12-31_150732857_edited.jpg

Záznam z matriky zemřelých o Vojtěchovi Kotkovi

PŮVOD PODLE VÝZNAMU

  • Příjmení z křestních jmen – Václav Jirkův, jednalo se tedy o Václava syna Jirky nebo Petr Janů, atd.

  • Příjmení podle povolání – Josef sedlák, nejprve se se psalo s malým písmenem, později již s písmenem velkým, jelikož se z povolání vyvinulo příjmení. Dalším příkladem můžou být příjmení: Kolář, Pekař, Kovář, Tesař, atd.

  • Příjmení podle předmětů, které používal řemeslník – Jedlička, Kovadlina

  • Příjmení podle toho, odkud člověk pocházel (místní jména) – mohlo se jednat o obecné označení, které nám napovídalo odkud rodina přišla. Pocházel-li člověk ze Šumavy, mohlo se mu říkat Šumavský. Pokud pocházel od Vltavy, tak Vltavský nebo ze Sušice, tak Sušický.

  • Příjmení podle charakteristické nebo fyzické vlastnosti – mohlo se jednat o člověka, který měl celý život smůlu a tak mu říkali Smolař. Nebo měl černé vlasy – Černý. Další příjmení můžou být Tichý, Mladý, Bílý, Krátký, Široký, atd.

  • Příjmení odkazující na zvířata, rostliny, tělo, houby atd.

  • Příjmení odkazující na cizí původ – patří mezi nejkomplikovanější. Může se jednat o příjmení, které nemají český původ, ale bylo počeštěno. Schneider – Šnaidr. Nebo příjmení, které nemá český původ ani český ekvivalent.

Dalším zajímavým úkazem je zápis v matrice narozených z roku 1750 mého 7x pradědečka Václava Pinkase. Václav je zapsán v matrice narozených u svého dítěte Matěje jako Václav Pinkas alias Schamoni. Příjmení Schamoni mohlo být počeštěno na Šamoni. Původ příjmení Šamonil vzniklo ze slovesa mamonit.

obrázek_2023-01-01_113726825_edited.jpg

Záznam z matriky narozených o Matějovi Pinkasovi (otec Václav Pinkas alias Schamoni)

POZNEJ SVÉ PŘÍJMENÍ

Dnes existuje mnoho webových stránek, na kterých můžeme získat informace o původu svého příjmení. Zde bych jmenovala stránku Prijmeni.cz. Nalezneme zde příjmení podle tématických skupin jako jsou například zvířata, dílna, zahrádka, tělo, povolání, atd. Další zajímavou stránkou je KdeJsme.cz. Po zadání příjmení nám ukáže mapu České republiky a vyskytující počet příjmení v jednotlivých OP.

Pokud jste spíše knižní typ. Tak by pro Vás přicházela v úvahu kniha od Dobravy Moldanové Naše příjmení.

kde jsme.png

Zdroje:

Česká příjmení. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2022-12-30]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Česká_příjmení

Příjmení. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2022-12-30]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Příjmení

Kde jsme [online]. 2020 [cit. 2022-12-31]. Dostupné z: https://www.kdejsme.cz/prijmeni/Zajíc/hustota/

Jana Pleskalová (2017): JMÉNO PO CHALUPĚ. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.URL: https://www.czechency.org/slovnik/JMÉNO PO CHALUPĚ 

LEDNICKÁ, Blanka. Sestavte si rodokmen: pátráme po svých předcích. Praha: Grada, 2012. ISBN 9788024740690.

Původ a vznik příjmení [online]. 2020 [cit. 2022-12-31]. Dostupné z: https://www.requiro.cz/article/13/puvod-a-vznik-prijmeni

bottom of page