top of page
14. a 15. týden: Matriky narozených
Matriky narozených jsou jedny z nejdůležitějších matrik. Jako jiné dokumenty, prošly během století postupným vývojem. Jako každý vývoj i matriky měly svůj mezník, byl to rok 1789. Mezi nejvýznamnější patří josefínské reformy, které ustanovily matriky úřední, a zároveň bylo nařízeno, co musejí obsahovat.
VÝVOJ ZÁPISU
Všechny záznamy v matrikách se po čase měnily, co do obsahu. Křestní zápis měl dle textové formule uvedené v Římském rituálu z roku 1614 obsahovat datum křtu, jméno křtícího, zasvěcení kostela a jméno místa, kde kostel stojí, den narození dítěte, jména rodičů, jejich příslušnost k farnosti, místo jejich původu, jméno křtěnce, jména kmotrů a jejich otců a jejich původ. Ne vždy se toto dodržovalo.
Nejstarší zápisy až do poloviny 19. století obsahují datumy křtu nikoli data narození (pokud to není jednoznačně uvedeno).
V nejstarších křestních zápisech (matriky narozených před rokem 1784) se nacházely pouze datum křtu, jméno kmotřence, rodičů a kmotrů, jejich původ. Občas chybělo jméno nebo příjmení matky. Později se začalo zapisovat také jméno křtícího kněze.
Záznam začínal takto: "Bylo pokřtěno dítě jménem Jan, otec Václav Kotek, matka Barbora; poddaní k městu Horažďovice, kmotr: ......"
Záznam v matrice narození o Janu Kotkovi (Malý Bor 05/ 22)
Záznamy narozených z konce 19. a 20. století mají daleko bohatější údaje o novorozenci, přesto v nich objevujeme více informací než v záznamech před josefínskými reformami.
Sloupce neměly přesně stanovené pořadí. Na prvním místě se objevovalo datum narození, což neplatilo ve starších knihách. Tam křtící farář zapsal datum, kdy byl novorozenec pokřtěn.
Následovaly informace o místě narození, porodní bábě, knězi. Tři úzké dvojité sloupce obsahovaly náboženství, pohlaví a lože. Zde se vždy vybírala jedna z možností.
Zápis v matrice narozených o Vojtěchovi Kotkovi (Horažďovice 16/493)
DATUM NAROZENÍ A KŘTU
Jako první je zobrazeno datum narození a křtu. Původně zde bylo uvedeno jen datum křtu. Datum narození se psalo jen někdy a někde. Občas zde můžeme vídat i hodinu narození. Psát hodinu narození bylo nařízeno v 19. století u vícečetných porodů.
Datum křtu se opět začalo psát v roce 1812. Křest následoval do 2 dní po narození dítěte. Slabší jedinci byly pokřtěny tentýž den, co se narodily, hrozilo, že by se nemusely druhého dne dožít.
Dle církevních nařízení musely být narozené děti, co nejdříve pokřtěny. Lidé nechtěli mít doma malého pohana. Mohlo se stát, že pokud jejich farář křtít nemohl, obraceli se na cizí faráře. Tito faráři zapsali křest pouze do své matriky a zapomněli to sdělit místním farářům - tím ztížili badatelům hledání.
MÍSTO NAROZENÍ A ČÍSLO DOMU
Číslo domu se do matrik začalo psát až po zavedení popisných čísel roku 1771. Do té doby se zapisovalo pouze místo narození. Za vlády Josefa II. bylo nařízeno zapsat přesné místo narození dítěte, i tehdy pokud se narodilo mimo dům. Mohlo se stát, že žena porodila na návštěvě u svých příbuzných nebo mimo obydlí, například na poli.
Občas se stávalo, že se dítě narodilo mimo farnost, ve které jeho rodiče žili. Farář tak měl povinnost zapsat do farní matriky poznámku o křtu s uvedením místa.
Matriční kniha narozených mohla být vedena pro jednu nebo více obcí najednou. Pokud je kniha vedena pro více obcí, je ve sloupci místa narození zapsána obec a číslo domu. V knihách pro jednu obec, bylo v tomto sloupci zaznamenáno pouze číslo popisné.
JMÉNO POKŘTĚNÉHO
Pro naše předky bylo jméno jedna z nejdůležitějších informací. Katolická církev ustanovila, že křestní jméno dítěte má být jméno nějakého světce (ochránce). Většinou bylo dítěti dáno jméno světce, který má svátek blízkosti narození dítěte. Proto je někdy možné podle křestního jména určit, ve kterou část roku se daný jedinec narodil.
NÁBOŽENSTVÍ
V první dvojkolonce za jménem křtěného bylo zapsáno náboženství. Zaškrtnutí prvního sloupce znamenalo katolické náboženství, druhého poté nekatolické.
Zapsání náboženství do matričního záznamu můžeme vídat až od vydání tolerančního patentu roku 1781.
POHLAVÍ
Pohlaví bylo nejčastější prostřední dvojkolonkou. Dítě mužského pohlaví značil první sloupec, druhý poté děvče. I u mrtvě narozených dětí zde byla zanesena tato informace.
LOŽE
Poslední dvojkolonka pojednávala o manželském nebo nemanželském loži. Jednalo se o to, zdali se dítě narodilo v řádném manželském svazku či nikoli.
RODIČE
OTEC
Záznam o rodičích narozeného dítěte byl do roku 1784 velice jednoduchý. Uvádělo se pouze jméno a příjmení, někdy i povolání. Postupně se začaly doplňovat i další údaje. Kolonka byla doplněna podrobnostmi o otci otce (dědečka dítěte) až kolem roku 1830. Jména obou rodičů , místo jejich původu a u dědy i povolání, byla zapisována až kolem roku 1850.
Pokud otec zemřel před narozením svého potomka, dítě je označováno v matrice jako pohrobek a u jména otce je zobrazen křížek.
Pro představu uvádím tři záznamy v různých časových období:
1789: Jan Kotek, chalupník (matrika narozených, Horažďovice 11/104)
1835: František Kotek, sedlák z Velkých Hydčic (matrika narozených, Horažďovice 16/493)
1883: Kotek Vojtěch, nájemník ve Velkých Hydčicích č. 1, syn †Františka Kotka, sedláka ve Velkých Hydčicích č. 3 a Marie rodem Mužík z Dobrotic (matrika narozených, Horažďovice 29/230)
MATKA
V nejstarších záznamech byla u dítěte zapsána matka pouze jménem. Až v roce 1789 bylo nařízeno zapisovat do matriky i její rodné příjmení. Dále bylo nařízeno zapisovat i místo jejího původu. Matka byla vždy známá na rozdíl od otce. Její kolonka byla vždy vyplněná.
K výše uvedeným patří následující manželky:
1789: Marie Anna rozená Nováková (matrika narozených, Horažďovice 11/104)
1835: Marie dcera †Jana Mužíka, domkáře, matky Anny rozené Chaloupkové (matrika narozených, Horažďovice 16/493)
1883: Anna, dcera Jan Barnáše, domkaře ve Velkých Hydčicích č. 5 a Josefy rodem Kotiš z Velkých Hydčic č. 9 (matrika narozených, Horažďovice 29/230)
KMOTŘI
Poslední sloupce v záznamu narození patří kmotrům. V prvním sloupci jsou zobrazena jména kmotrů a další náleží jejich povolání a bydliště. Pokud byla kmotrou žena, je někdy u ní zobrazeno, čí je žena, manželka nebo dcera.
Původně byl jeden kmotr stejného pohlaví jako křtěné dítě a dvou nebo tří svědků. Později byli pouze dva kmotři a žádní svědkové.
PORODNÍ BÁBA
Od roku 1789 bylo dvorským dekretem nařízeno zapisovat do matrik také jméno porodní báby. Kromě jejího jména bylo zapisováno i místo bydliště. Později přibyl zápis o tom, zdali se jedná o zkoušenou porodní bábu či nezkoušenou.
JMÉNO KŘTÍCÍHO
Od roku 1789 bylo v matrice uváděno jméno křtícího kněze. Kněz byl zodpovědný za správný průběh křtu.
MRTVOROZENÉ DÍTĚ
Do matriky narozených bylo státem nařízeno zapisovat i mrtvě narozené děti. Zápis o mrtvě narozeném dítěti se zapisoval také do matriky zemřelých, to bylo nařízeno roku 1823. Později se zapisovaly mrtvě narozené děti pouze tam. Za mrtvorozené dítě se považoval plod od stáří 6 měsíců. Tyto záznamy nalezneme tak, že zde není uvedeno pohlaví dítěte.
POZNÁMKY
U záznamů můžeme nalézt také dodatečné poznámky. Křížek u dítěte znamená, že dítě zanedlouho zemřelo. Pokud je křížek u některého z rodičů nebo prarodičů znamená, že dotyčný v době narození dítěte již nežil.
Nejčastější poznámkou u záznamu je zkratka pro vydání křestního listu (kř. l.). Ve starších záznamech můžeme nelézt text latinsky "levavit litt. baptis. die 10/9 89" (křestní list vydán 10. září 1789).
V mladších matrikách můžeme nalézt zkratky narození rodičů 9/5 76 (narozen 9. května 1876). Pokud byl kněz pořádný, můžete pod záznamem nalézt větu o svatbě dítěte.
Literatura:
LEDNICKÁ, Blanka. Sestavte si rodokmen: pátráme po svých předcích. Praha: Grada, 2012. ISBN 9788024740690.
PEREMSKÁ, Lenka. Rodokmen krok za krokem. 2. vydání. Brno: CPress, 2016. ISBN 978-80-264-1270-0.
PETERKA, Josef. Cesta k rodinným kořenům, aneb, Praktická příručka občanské genealogie. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-307-0.
bottom of page