39. týden: Narození a křest
Matriky narozených jsou jedny z prvních knih, do kterých nahlížíme při pátrání po našich předcích. V každém záznamu je zapsáno i datum narození a datum křtu. Zde si musíme dávat pozor, jelikož ve starších matrikách je zapsáno pouze jedno datum a to je z největší pravděpodobností datum křtu.
Protože matriky ve velké míře využívají církve, je datum církevního aktu, například křtu, důležitější než den narození.
Sami si často můžeme klást otázku, jaké datum u našeho předka uvádět. Tak pokud máte v záznamu obě data narození a křtu, uvádějte datum narození. Pokud je zde zapsáno pouze jedno datum, musíme nejprve určit, zdali se jedná o křest nebo o narození. Vzhledem k tomu, že máme uvedeno pouze jedno datum, ať už křtu nebo narození, je to jediné spolehlivé datum, které máme k dispozici. Uvádíme tedy to, které je k dispozici. Je ovšem dobré si např. do sešitu zapsat, že se jedná o křest. Některé programy nabízejí i tuto možnost (zapsání křtu).
Narození dítěte bylo očekávanou událostí pro mnoho rodin. Obzvlášť pokud se jendolo oprvního potomka nebo případně pokud pár čekal na prvního syna.
Křest se prováděl bezprostředně po narození dítěte, maximálně do 48 hodin. Velmi často se prováděl tentýž den, co se dítě narodilo. Je to dáno kvůli vysoké novorozenecké úmrtnosti. Lidé nechtěli mít doma malého pohana. Mohlo se stát, že pokud jejich farář křtít nemohl, obraceli se na cizí faráře. Tito faráři zapsali křest pouze do své matriky a zapomněli to sdělit místním farářům - tím ztížili badatelům hledání. Křest byl takovým úvodem do života.
KMOTŘI
Kmotr nebo kmotra je osoba, která podle tradičního pojetí převzala za dítě trvalý závazek vůči dítěti a jeho rodině, záruku, že:
- o dítě bude pečovat, kdyby ztratilo rodiče nebo se o ně rodiče nemohli postarat
- bude rodičům dále pomáhat při výchově dítěte a bude se proto s dítětem přátelit
Pro kmotra je dítě kmotřenec, pro kmotru je dítě kmotřenka.
V minulosti byl jeden kmotr stejného pohlaví jako křtěné dítě, které držel ho při křtu a dva a více svědků. Později byli pouze dva kmotři a žádní svědci. Zůstalo zachováno pouze to, že kmotr musel být stejného pohlaví jako křtěné dítě. Kmotři chybí pouze u nouzových křtů nebo pokud nebyli zapisovateli nahlášeni, případně pokud mu nezaplatili. Roku 1784 Josef II. nařídil, že se kmotři musí do rubriky v matrice narozených vlastnoručně podepsat. Pokud se neuměli podepsat, napsali 3 křížky. Kmotrem se mohl stát ten, kdo dosáhl věku 14 let. Musel být katolík. Nesměl být hříšník, smilník, kněz, mnich nebo jeptiška.
KŘESTNÍ JMÉNA
Pro naše předky bylo jméno jedna z nejdůležitějších informací. Katolická církev ustanovila, že křestní jméno dítěte má být jméno nějakého světce (ochránce). Většinou bylo dítěti dáno jméno světce, který má svátek blízkosti narození dítěte. Proto je někdy možné podle křestního jména určit, ve kterou část roku se daný jedinec narodil.
DĚTI MAJÍ STEJNÁ JMÉNA
V průběhu našeho pátrání se můžeme setkat s tím, že v jedné rodině bylo jedním jménem pojmenováno více dětí. Dítě mohlo zemřít během nízkého věku a starší sourozenec se stal jakým si "náhradníkem".
Děti se mohly narodit několik měsíců po sobě. Jako přirozené rozmezí se uvádí 20 měsíců. Pokud se další dítě narodilo v menším rozmezí než uvedených 20 měsíců. Je velmi pravděpodobné, že předchozí dítě zemřelo.
Samozřejmě existovaly i pověry, že by se neměly pojmenovávat dvě děti stejně, jelikož je potká stejný osud.
Literatura:
LEDNICKÁ, Blanka. Sestavte si rodokmen: pátráme po svých předcích. Praha: Grada, 2012. ISBN 9788024740690.
PETERKA, Josef. Cesta k rodinným kořenům, aneb, Praktická příručka občanské genealogie. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-307-0.
Kmotr. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2023-08-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kmotr